Zobrazují se příspěvky se štítkemLidové tradice a pranostiky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLidové tradice a pranostiky. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 29. listopadu 2013

Čekání na Advent


Advent byl dobou očekávání příchodu  Spasitele na svět. Toto slovo pochází z latinského "adventus", což znamená "příchod". Doba adventní byla vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky a už od 11. století se její doba trvání ustálila na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem. Byla časem půstu, při kterém se měli lidé věnovat zbožnému rozjímání a návštěvě kostela.
 
 
 
 
Slovo advent se promítlo i do pojmenování kalendáře, oblíbeného zejména u dětí, který jim pomáhal urychlit a zpříjemnit dny zbývající do příchodu Štědrého včera. První adventní neděli navíc začínal ( na rozdíl od toho kalendářního) liturgický rok. Křesťané totiž odvíjeli čas od narození Krista tj. že ke všem událostem docházelo buď ante nebo post Christum natum (před nebo po narození Krista).
 
 
 
 
 
Každá z adventních nedělí měla své lidvé označení železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Advent začíná čtvrtou nedělí před Štědrým večerem, trvá 22 až 28 dní a může připadnout na jakoukoliv neděli mezi 27 listopadem a 3. prosincem.
 
 
 
 
 
Až do třetí adventní nedělě byla charakteristickou postní barvou temně fialová, po třetí neděli ji nahradila barva, symbolizující radost, barva růžová. Po adventní dobu byl zvyk slavit každého dne časně zrána mši svatou ke cti Panny Marie, nazývanou "roráty". Název "roráty" pochází z latinského "Rorate coeli" (Rosu dejte nebesa), což byla úvodní mešní píšeň.
 
 
 
 
Přeji Vám všem krásné adventní přípravy a jestli máme rádi předvánoční trhy tak neváhejte, právě začínají. Mají svou jedinečnou atmosféru a kouzlo. Nádhernou první adventní neděli plnou klidu a rodinné pohody .... Sonia
 

čtvrtek 7. listopadu 2013

Sv.Martin a Svatomartinské koláče

 
 
Jak tradice kázá k oslavám Sv. Martina již nerozlučně patří pečená husa, svatomartinské pečivo a mladé víno. Ale kdo z nás přesně ví, kdo byl sv. Martin a proč se tento svátek udržuje? A tak jsem trochu zalistovala ve staré literatuře a jestli Vás čtení neomrzí zde je několi zajímavostí:

 
Martin Tourský se narodil r 316 n.l. jako  syn pohanského římského důstojníka v římské provincii Horní Panonie. Vzdělání získal a s skřest'anstvím se seznámil v severoitalské Pavii. Ve svých patnácti letech byl proti své vůli přijat k císařskému jezdectvu.
 
Legenda říká, že jedné chladné noci v Amiens viděl promrzlého  nahého žebráka. Svatý Martin neváhal a svým mečem rozetnul svůj plášt' na dvě poloviny, z nichž jednu podal žebrákovi. Následující noci se mu zjevil Kristus, oděný právě do poloviny jeho pláště. Díky této události je vzýván na ochrani proti chudobě a tato událost měla za následek, že se dal pokřtít. O něco později byl z armády propuštěn, cestoval po celé Itálii a Dalmácii. Odešel do Francie, kde strávil většinu svého života. Deset let žil jako poustevník a roku 372 přijal sv.Martin biskupský stolec v Tours. I po jeho jmenování žil i nadále jako mnich ve své chatrči poblíž řeky Loiry, kde později vzniklo Opatství Marmoutie. Zemřel v 81 letech roku 397 n.l. v Candes u Tours.
 
 
 
 
Sv. Martin je patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů. Nejčastěji bývá zobrazen na koni s půlkou pláště a žebrákem.
 
Svatý Martin přijíždí na bílém koni, toto prastaré pořekladlo značilo, že v době, kdy tento světec slaví svůj svátek, padal sníh a neodvatitelně se blížila královna mrazivých večerů - paní zima.
 
Neméně známé bylo i svatomartrinské pečivo. Kromě hus byly obvyklým jídlem na sv.Martina svatomartinské rohy, rohlíky nebo podkovy. Martinskými rohlíky podarovávala děvčata své hochy. Pečivem plněným mákem a povidly býval podarován ze služby odcházející čeledín nebo děvečka.
 
 
 
 
 
Možná, že Vám přijde vhod tento recept na koláče plněné mákem a povidly, určitě výborný moučník, kterým můžete ukonči sváteční oběd.
 
Můj recept je na deset středních koláčů
 
250 g hladké mouky
50 g cukru
1 žloutek a 1 vejce na potření
20 g čerstvého droždí
180 ml mléka
90 ml sádla (nebo másla)
špetka soli
 
Na náplň
 
250 g povidel
100 mletého máku
jeden vanilkový cukr
1/2 lžičky skořice
oloupané mandle na ozdobu koláčů
 
Na drobenku
80 g másla
80 g krupicového cukru
80 g hrubé mouky
 
 
 
 
Ze surovin na těsto připravíme hladké nelepivé těsto a zakryté necháme kynout přibližně 40 minut. Těsto ještě jednou na pomoučněném vále vypracujeme, oddělíme 10 stejných kuliček, které roztlačíme skleničkou, aby se nám vytvořil důlek na náplň. Povidla rozmícháme s mákem cukrem a skořící, naplníme jím koláče, ozdobíme mandlemi, potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme drobenkou.
Pečeme v předem vyhřáté troubě na 180°C do zlatova. Po upečení ještě teplé koláčky potřeme rozpuštěným máslem.
 
 
 
 
 
A ještě dvě listopadové pranostiky
 
Na svatého Martina pláče husí rodina.
Na svatého Martina kouřívá se z komína.
 
Krásný sváteční oběd Vám všem a klídný nastávající konec týdne..... Sonia
 


středa 27. března 2013

Velikonoční bochánek

Velikonoce - svátky jara, a víte odkud pochází  tento název? Z "velké noci" ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista a datum Velikonoc připadá na neděli po prvním jarním úplňku. A též symboly toho svátku, je jich opravdu mnoho tak např: zajíček, beránek, kříž, oheň a svíce, pomlázka, vajíčko, pentle a mašle, řehtačka, květiny a i jídlo bez kterého si tyto svátky už nedovedeme představit.



Já jsem opět po dlouhé době zalistovala v mé staré kuchařce Marie Janků Sandtnerové a podělím se s Vámi o její klasický recept na Velikonoční bochánek. Jako vždy recept nezklamal, tak jestli chcete vyzkoušet, tady je recept:

Rozpočet

50 dkg hladké a krupičkové mouky (dala jsem půl hladké a půl polohrubé)
15 dkg másla
špetka soli
10 dkg cukru
citronová kůra
vanilka nebo na špíčku nože muškátového oříšku
2 dkg droždí
1/4 l mléka
3 - 4 žloutky
8 dkg rozinek
5 dlg mandlí
1 vejce na potření

Postup

Do prosáté mouky rozsekáme máslo a dáme do mísy, přídáme sůl, cukr, citronovou kůru, vanilku, načež prilijeme vykynutý kvásek připravený z droždí, málo cukru, mouky a části vlahého mléka. pak ostatní mléko va kterém jsme umíchaly žlotky a vypracujeme nejdříve v míse, pak na vále tuhé těsto jako na vánočku, přidáme očištěné rozinky, loupané mandle. Těsto dáme do mísy a přikryté dáme kynouti na vlahé místo 3/4 hodiny. Z vykynutého těsta uděláme kulatý bochánek, položíme jej na pomaštěný papír na plech a dáme ho 3/4 hodiny vykynouti, načež jej nahoře nařízneme, dvakrát potřeme vajíčkem a posypeme mandlemi nebo rozinkami. Pečeme 1 hodinu.
Moje poznámky: když jsem na válu vypracovávala těsto přidala jsem ještě trochu mouky, protože těsto se mi zdálo dost řídké, a  bochánek jsem pekla na 180°C jen 30 min.

A zde je výsledek, krásně nadýchaný a voňavý bochánek




A ještě jeden symbol tohoto jarního svátku...

Zajíček
jako symbol tradičních Velikonoc k nám připutoval z Německa, tudíž se jedná o symbol převzatý. Ale vzhledem k roustoucímu počtu "čokoládových zajíčků" na pultech obchodů jistě neuškodí vysvětlit co má zajíček společného s vajíčkem a proč je s ním v období Velikonoc spojován. Tak jedním z vysvětlení je, že zající je přisuzováno tajné roznášení velikonočních vajíček, protože přes svou plachost a strach z lidí býva na jaře vídán poblíž lidských obydlí, kde vyhledává potravu, Podle jiného výkladu bývalo zvykem do chleba pečeného ve forrmě tvaru zajíce položit vajíčko. Z toho důvodu vznikla časem představa, že vajíčka skutečně přináší zajíc.


A tak tedy ještě jeden recept na malého zajíčka


Budeme potřebovat
200 g cukru
2 vejce
1 lžíce citronové šťávy
vanilkový cukr
250 g hladké mouky
prášek do pečiva
50 g másla
mléko podle potřeby
kakao (podle chuti)

Cukr a vejce ušleháme do pěny, přidáme rozehřáté máslo, citronovou šťávu, mouku a přášek do pečiva. Podle potřeby trochu mléka. Vyšlehané těsto nalijeme do formy na zajíčka předem vymazané máslem a vysypané hrubou moukou. Pečeme ve středně vyhřáté troubě cca 35 min. Po vychladnutí pocukrujeme moučkovým cukrem. Rozpis je na dva zajíčky, na formu o velikosti cca 24 x 15 cm.





Vám všem přeji krásné sváteční dny plné pohody a sluníčka...:-)

sobota 2. února 2013

Na Hromnice o hodinu více...





Dnešní den 2. února je znám v lidových tradicích jako den Hromnic. Tohoto dne se v kostele světily při mší svíce, kterým se také říkalo hromničky. Pobožní lidé takto vysvěcené "hromničky" zapalovali při bouřích, modlice se přitom k Bohu za odvrácení možné pohromy. Hromnice jsou prvním svátkem jara a mimochodem, měsíc únor má název podle ledových ker, které se začínaly lámat na řekách a ponořovat pod vodu. Říkalo se, že se unořují a tak vznikl název měsíce únor.
Hlavním významem svátku Hromnice je tedy příchod jara a návrat světla, proto „Na Hromnice o hodinu více“.  Hlavní roly v oslavách tohoto svátku ve všech kulturách hráli ohně a očista domů. Lidé uklízeli po zimě, vymetali stáje, čistili krby a zapalovali hranice, které měli zahnat zlé zimní duchy. Ale dnes už se tento svátek  neslaví a je skoro zapomenut.

A ještě nekolik únorových pranostik

Na Hromnice
- půl zimnice
- půl píce

Na Hromnice zima
s létem potkává se.

Na Hromnice
musí skřivánek vrznout
i kdyby měl zmrznout

Na Hromnice jasná noc
bude mrazů ještě dost.





A zítra je sv.Blažeje v chrámech se udělovalo "svatoblažejské požehnání" Při němž kněz kladl dvě posvěcené svíce, svázané křížem pod hrdlo tomu komu uděloval požehnání, mělo chránit před krčními chorobami a obecně před zlem.

V tento den cholili školáci s rožněm, košem a měchem od stavení ke stavení a sborově odříkavali:

Dneska je svatého
Blažeje deň,
zachovává se obyčej ten,
že školní žáci chodějí
okolo dobrých lidí,
hledajíc sobě živností
dle starodávných zvyklostí.
I my jsme k vám přišli
vašu paňmámu navštíviti,
abychom od ní dostali
slaniny, jitrnice, klobáse,
to ráda taková chase.


Mějte se krásně a pamatujte že: Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.