Libeček

Má dnešní bylinka je libeček lékařský, bylinka, bez které už si opravdu nedovedu představit přípravu některých pokrmů. Kdo z Vás jí má ve své bylinkové zahrádce určitě mi dá za pravdu.

Mladá rostlinka libečku



Je to zahradní rostlina, jež dosahuje stáří 10 až 15 let a může z ní vyrůst kež o výši jednoho až dvou metrů.

Domov libečku leži na pobřeží Středozemního moře, byl pěstován zprvu v klášterních zahradách, nyní je však rozšířen po celé Evropě. Kořennější než listy jsou masité hlízy, které se po 2 - 3 letech vyhrabuji, suší a jemně rozemílají a používají jaké koření.

Libeček se může vysazovat již v dubnu, ale také v září. Vyžaduje poněkud vlhkou, výživnou, dobře pohnojenou půdu a slunné až polostinné místo. Sklízí se jen takové listy, které voní a chutnají jako celer. Je možno ho sušit. Vzhledem k tomu, že chuť libečku je velmi intenzivní, mají se listy vařit spolu s jídlem. Používáme-li tuto bylinku syrovou, musí se dávat velmi šetrně a spolu s ostatním kořením. Je velmi chutný v zelenině, v drůbeži, v rybích, masových a zelenihových vývarech, v omáčkách a v tmavých omáčkách k pečení. Též v bylinkovém másle, zelených a míchaných salátech, v rýži a vynikající je přidávat ho při vaření brambor.

Speciální aromatická bylinková směs

Stejný díl libečku, petržele, pažitky se nadrobno naseká  s trochou pepře, špetkou tymiánu a rozmarýnem.

 

Z bylinkové záhrádky krásný pozdrav Vám všem

Sonia