neděle 26. dubna 2015

Babiččina nedělní bábovka


Krásný nedělní večer Vám všem. Dnes přidávám další recept do projektu Babiččina bábovka. Nový recept a nová pečící forma, která určitě pamatuje minulé století. Koupila jsem jí ve starožitnictví a velmi pozorně jsem jí vybírala. Chtěla jsem formu malé velikosti a dobře zachovalou. Podařilo se. Jestli někdy zavítáte do Pardubic určitě navštivte několik malých starožitností, které se ve městě nachází a když budete hledat nové bábovkové tvary, možná budete mít i Vy štěstí.
 
 
 
 
Bábovka je malých rozměrů má horní průměr 20 cm a vysoká je 10 cm. Co mě na této formě zaujalo, je pěkné klasické žebrování a její základ .Rozměrem je to ideální forma k odpolední kávě či ke snídani.
 
 
 
 
Bábovka je olejová, třená,
budeme potřebovat
 
2 vejce
150 g cukru
100 ml slunečnicového oleje
100 ml vlažné vody
200 g hladké mouky
vanilka, nebo vanilkový cukr
2 lžíce nalámané čokolády
1 lžíce kakaa
trochu strouhané citronové kůry
prášek do pečiva
máslo a strouhanka na vymazání formy
 
 
 
Žloutky utřeme s cukrem do pěny a postupně vmícháme olej a vodu. Dále přidáme mouku, prášek do pečiva, citronovou kůru. Nakonec zapracujeme tuhý sníh z bílků. Přidáme na malé kousky nalámanou čokoládu a polovinu těsta nalijeme do připravené formy. Do druhé poloviny těsta dáme kakao a těsto nalijeme na světlé těsto. Pečeme 10 min. při teplotě 200°C pak teplotu upravíme 180°C a pečeme dalších 30 min. cca.
 
 
 
 
Jednou jsem si někde přečetla, že většinu bábovek se vyplatí péct zpočátku zprudka při vyšší teplotě a potom žár stáhnout a spíše bábovku dopékat. Povrch těsta se tím nespálí a bábovka také nevytvoří okolo středového komínku vysoký a nepraktický pupek, který se pak většinou musí seříznou nožem, aby moučník pěkně stál na talíři.
Mějte se krásně a jestli máte chutný recept na bábovku, zapojte se !
 
Sonia

čtvrtek 23. dubna 2015

Rýžová polévka


Tak dnes to bude ještě jedna polévka z babiččina sešitu. Je to ten druh polévky, když zrovna nevíte co  dát do hrnce. Jednoduchá, chutná a zároveň velmi dobře zasytí. Kdo má rád husté polévky určitě si pochutná, krásně voní po čerstvé petrželce a právě namletém pepři.



A když si jí dáte do polévkové misky, vydrží Vám déle teplá a chutná.
 
Rozpis je na dvě porce
 
1 lžíce másla
1 lžíce nakrájené cibule
80 g rýže
1 litr zeleninového vývaru (cibule ,mrkev, petržel, celer)
 můžete nahradit zel. kostkou do polévek
1/8 mléka
1 žloutek
sůl, pepř, petrželka
 
 
 
 
Do hrnce dáme máslo a cibulku, krátce osmahneme a přidáme rýží. Orestujeme, zalijeme vývarem a vaříme až je rýže měkká. Kdyby polévka houstla, rozředíme jí trochu vývarem. Když je rýže uvařená přidáme  do polévky mléko ve kterém jsme rozšlehali žloutek, dosolíme a opepříme. Podáváme s čerstvě nasekanou petrželkou.
 
 
 
 
Jeden z dalším mých vzpomínkový receptů z malé kuchyňky, z malého domku mé babičky. A když vaříte nezapomínejte ochutnávat má to své kouzlo.
Krásné dny
Sonia
 
 

neděle 19. dubna 2015

Jarní chřestová polévka


Už jste si letos koupili chřest? Chřestová sezona už začala tak honem do krámu pro tuto vynikající zeleninu.  Opravdu můžete připravit s touto zeleninou řadu vynikajících pokrmů. Nemluvě o tom, že konzumace chřestu má též pozitivní vliv na naše zdraví: obsahuje  vitaminy (A, B, C, E, K), vápník, hořčík, plno vlákniny, železo a selen.
 
Tentokrát jsem se rozhodla pro sametovou chřestovou polévku, věřte je vynikající.
 
 
 

 
Rozpis je na dvě porce
 
 
 
 
Do hrnce na máslo dáme krátce osmahnout cibuli, přidáme na malé kousky nakrájené brambory, chřest a orestujeme. Zaprášíme moukou, osolíme a zalijeme horkou vodou či zeleninovým vývarem. Necháme vařit cca 20 min. přilijeme bílé víno a vaříme ještě 10 minut. Ponorným mixérem vše rozmixujeme do hladka, opepříme, přidáme špetku muškátového oříšku, jestli je potřeba můžeme ještě trochu rozředit a nechat přejít varem. Hotovou polévku okořeníme pažitkou a přidáme nakrájené vařené vejce.
 
 
 
Pak už jen ponořte lžíci do talíře a vychutnejte si tuto sametovou výbornou polévku.
Krásné dny
Sonia

 

čtvrtek 16. dubna 2015

Máte rádi chobotničky?



Kdo je ochutnal určitě si zamiloval jejich jemné a bílé maso a jemnou chuť. Ale uznávám, že né všem toto mořské zvířátko musí dát jistotu v přípravě či konsumaci. Určitě někdo prohlásí, že je lepší smažený řízek či pečené vepřové s knedlíkem a zelím. Kdo však holduje středomořské kuchyni, možná se dá přesvědčit. Uznávám, že nejlepší příprava  i chuť je zajisté přímo na místě, kde chobotnice jsou čerstvě vylovené a uvařené ve stejný den, ale ani  ty hluboce zmrazené neztrácejí na kvalitě.
A tak jestli chcete ochutnat chobotničku zde je velmi jednoduchý recept na její přípravu.
 
 

 
 
Na tři porce budeme potřebovat
 
1 chobotnici o váze 1 kg
1 - 2 stroužky česneku
pár lžic olivového oleje
1 citron
sůl, pepř
dvě polévkové lžíce nasekané petrželky
 
Chobotnici dobře očistíme, případně odstraníme vnitřnosti a dáme do hrnce se studenou vodou. Přivedeme k varu, snížíme oheň a vaříme cca 1 - 1 3/4 hodiny, nebo až maso je měkké.
Chobotnici necháme vychladnou a opláchneme jí pod tekoucí studenou vodou, tím se odstraní blány a část kůže. Chapadla nakrájíme na malé kousky cca 2 cm a další části na menší kousky.  Dáme vše do mísy, zalijeme olejem a šťávou z citronu, osolíme a opepříme dle chuti, přidáme česnek nakrájený na jemné plátky a petrželku. Dobře vše promícháme a dáme vychladit.



 
Podáváme s pečivem jako předkrm, nebo jako samostatné jídlo. Jestli si chcete obohatit tento pokrm můžete přidat na malé kousky nakrájené vařené brambory a řapíkový celer.
 
Nemůžu než Vám popřát dobrou chuť
 
Sonia
 

čtvrtek 2. dubna 2015

Jidášky


Krásný zelený čtvrtek Vám všem. Tento název "Zelený čtvrtek" pochází nejspíše z germánského bohoslužebného názvosloví Greinen-Weinen = plakati a odtud možná Grün-donnerstag - Zelený čtvrtek. V tento den se jedla jen zelená strava, špenát, zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok. Kdo snědl před východem slunce pečivo namazané medem, byl po celý rok chráněn před uštknutím hadů a před žihadly vos.
 
Místo zvonů zaznívaly odevšad dřevěné klapačky a řehtačky. V poledne a večer se na určitém místě ve vsi shromažd'ovaly děti, hoši i děvčata. V čele zástupu šel chlapec, který měl řehtačku v podobě velkého trakaře tzv. "tragač" Procházeli vsí a odříkávali:

My Jidáše honíme
a dřevem mu zvoníme.
Kdo ho viděl, ať nám poví
o nevěrným Jidášovi.
O Jidáši nevěrný, cos to učinil,
že jsi Pána Krista židům prozradil?
Za to musíš v pekle hořit,
s čertem, d'áblem se tam mořit.
Až Jidáše chytíme,
do ohně ho hodíme.
 
 
Ale abych jen nepovídala, zde je slíbený recept na jidášky, jednoduché základní těsto, které si můžete obohatit rozinkami, mandlemi, čokoládou nalámanou na kousky, cukrem, ale hlavně medem.
 
 
 
 
Budeme potřebovat
 
400 g hladké mouky
50 g tekutého másla
50 g cukru
30 g čerstvého droždí
1 žloutek
1 celé vejce na potření
1/4 vlažného mléka
špetka soli
 
Do mísy dáme mouku uděláme dolíček do kterého dáme cukr, mléko, tuk a rozdrobené droždí. Necháme vzejít kvásek a přidáme špetku soli, vejce a zaděláme jemné těsto, které se nesmí lepit, přidáme ještě potřebnou mouku, která nám pomůže zpracovat těsto. Necháme těsto vykynou na teplém místě. Z těsta tvoříme válečky které libovolně stočíme. Potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme v předehřáté troubě na 180°C  do zlatova.
 
Pohodový den a ať Vám Jidášky pěkně kynou
Sonia




středa 1. dubna 2015

Duben

Krásný duben Vám všem, počasí spíše připomíná Vánoce, ale to nevadí. Velikonoce jsou za dveřmi a přípravy v plném proudu, co budete vařit Vy o letošních svátcích? Bude to klasika? Mazanec, beránek, velikonoční nádivka, barvené vajíčka, vajíčkový salát a spousta dalších dobrot.
 
Jidášky jsou určitě též jeden z tradičních pokrmů, a právě při jejich pečení vznikl můj dubnový kalendářní list, možná, že na ně dostanete chuť a tak zítra si zde můžete opsat můj recept.
 
 

Zde najdete šest obrázků s různým rozlišením monitoru, stačí si jen kliknout na správnou velikost pravým tlačítkem na myši, vybrat ze záclonky "Nastavit jako pozadí" a potvrdit změnu.
 
 
1024 x 768
 
 
1280 x 800



1280 x 1024



1366 x 768



1440 x 900
 
 
 
1920 x 1200
 

Přeji Vám veselý apríl, o původu aprílových žertíků není mnoho zápisů, ale jsou jisté prameny, podle kterých smích, tropený z nachystaných lidí vznikl původně z veselé nálady, že po zimě se žezla ujalo jaro. První písemné sdělení o aprílu u nás pochází z roku 1690, jehož autorem byl Bartoloměj Chrystellia z Prahy.
 
Mějte se hezky
Sonia