Jidášky

Krásný zelený čtvrtek Vám všem. Tento název "Zelený čtvrtek" pochází nejspíše z germánského bohoslužebného názvosloví Greinen-Weinen = plakati a odtud možná Grün-donnerstag - Zelený čtvrtek. V tento den se jedla jen zelená strava, špenát, zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok. Kdo snědl před východem slunce pečivo namazané medem, byl po celý rok chráněn před uštknutím hadů a před žihadly vos.

 

Místo zvonů zaznívaly odevšad dřevěné klapačky a řehtačky. V poledne a večer se na určitém místě ve vsi shromažd'ovaly děti, hoši i děvčata. V čele zástupu šel chlapec, který měl řehtačku v podobě velkého trakaře tzv. "tragač" Procházeli vsí a odříkávali:

My Jidáše honíme

a dřevem mu zvoníme.

Kdo ho viděl, ať nám poví

o nevěrným Jidášovi.

O Jidáši nevěrný, cos to učinil,

že jsi Pána Krista židům prozradil?

Za to musíš v pekle hořit,

s čertem, d'áblem se tam mořit.

Až Jidáše chytíme,

do ohně ho hodíme.

 

 

Ale abych jen nepovídala, zde je slíbený recept na jidášky, jednoduché základní těsto, které si můžete obohatit rozinkami, mandlemi, čokoládou nalámanou na kousky, cukrem, ale hlavně medem.

 

 

 

 

Budeme potřebovat

 

400 g hladké mouky

50 g tekutého másla

50 g cukru

30 g čerstvého droždí

1 žloutek

1 celé vejce na potření

1/4 vlažného mléka

špetka soli

 

Do mísy dáme mouku uděláme dolíček do kterého dáme cukr, mléko, tuk a rozdrobené droždí. Necháme vzejít kvásek a přidáme špetku soli, vejce a zaděláme jemné těsto, které se nesmí lepit, přidáme ještě potřebnou mouku, která nám pomůže zpracovat těsto. Necháme těsto vykynou na teplém místě. Z těsta tvoříme válečky které libovolně stočíme. Potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme v předehřáté troubě na 180°C  do zlatova.

 

Pohodový den a ať Vám Jidášky pěkně kynou

Sonia