Světová výstava EXPO 2015 Milano

Dnes bych Vám chtěla připomenou jednu světovou událost, ke které bychom neměli zůstat určitě lhostejní, událost, která se postaví tváři v tvář této světové problematice a to EXPO 2015, jak do budoucna uživit planetu a aby již nikdo nemusel na vlastí kůži zažít co je to hlad.

 

 

 

 

Expo 2015 je název světové výstavy, která se bude konat v roce 2015 v Miláně v Itálii, tedy přesněji ode dneška za rok. Oficiální zahájení bude 30. dubna 2015 a bude trvat celých 6 měsíců. Ukončena bude 30. října 2015.

 

Téma pro tuto výstavu zní „Feeding the planet, energy for life“  tedy (Uživit planetu, a energie pro život). Téma bude zahrnovat vše co souvisí s jídlem, problémy 

 nedostatku potravin v některých částech světa. a zaměřuje svoji pozornost též na životní prostředí. Této výstavy se účastní 144 zemí z celého světa a očekává se účast 20 milionů návštěvníků.

 

 

Maskot EXPO 2015

Česká republika bude mít na Expo 2015 též své zastoupení.

Vrátit úpravyČeský pavilon má mít v Miláně dvě restaurace. Jedna bude spojená s jednacím sálem a určená zejména pro různá uzavřená jednání. Druhá bude zahradní, čistě pro zájemce o gastronomii. 

Náš  pavilon by měl návštěvníkům a světu představit tradiční české pokrmy, ale i tradiční ochranné známky a původní recepty.  

 

 

 

A jak se bude Česká republika reprezentovat na výstavě? Názory se liší.

 

Tuzemská hlavní jídla jsou pro žaludky turistů poměrně těžká. U gurmánů jim to ubírá šanci na to stát se celosvětovým hitem. Otázkou zůstává i to, co je vlastně česká národní specialita - guláš si nárokují Maďaři, řízky Rakušané a kvalitní knedlíky umějí třeba i v Německu.

 

Možná by se vyplatilo vsadit na klasické moučníky a polévky.

Kulajda, bramboračka, kyselo nebo valašská kyselica - všechno z toho funguje báječně. Stejně tak koláče jako valašské frgále, miletínské modlitbičky. Je to exotické a osloví každého. Toto se domnívá  food kritička Petra Pospěchová. Mezi regionální suroviny bude patřit například žatecký chmel a třeboňský kapr. Asi Čechy v Miláně nečeká vůbec snadný úkol, protože Italům je velmi těžké se zavděčit, jelikož jsou velmi vysazení na suroviny a gastronomii vůbec.

 

A co Vy a Expo 2015 jaký máte názor na tuto světovou expozici?

Přeji krásný den Sonia

 

 

 

Please help Google Translate improve quality for your language here.

 

Majoránka zahradní

Kdo by neměl rád tuto krásně provoněnou bylinku, vždyť je vedle petržele a pažitky tím nejznámějším a nejdůležitějším kuchyňským kořením. Používá se čerstvá a sušená, ale vždy úsporně, neboť má silné aroma. Pro kuchyňskou potřebu stačí tři až čtyři rostlinky, které se lehce vypěstují ze semene. Majoránka vyžaduje lehkou, výživnou půdu. Semena se vysazují od března do dubna do velkého květináče, bedýnky nebo záhonu. Semeno se jen zlehka pokryje zemi a již během tří týdnů klíčí, je-li na teplém a slunném místě. Majoránka nemá ráda stinnou, studenou půdu a těžkou jílovitou půdu.

 

 

 

 

Majoránkou kořenili již Římané a Řekové

 

 

Zem okolo bylinky je třeba často kypřit a zbavovat plevele, roste do výše 30 - 50 cm a pozná se podle lodyhy, porostlé chloupky a malých oválných lístků s krátkými řapíky. Sklízí se po celé léto. Nejlépe se odřezává časně zrána nebo pozdě odpoledne. Je však třeba dbát, aby se majoránka rychle usušila.

Dne už si  klasickou českou kuchyni bez této bylinky nedovedeme představit. Jak by asi chutnaly klobásy, jelítka a jitrnice bez majoránky, zjemňuje chuť játrovým knedlíčkům, husí a kachní pečeně, vepřového, jehněčího, bramborové polévky a salátu, pokrmů z hub a masové polévky. Je vhodná do luštěnin, do rybích salátů, na toasty a k sýrům. V dietě nahrazuje sůl a posiluje žaludek.

 

A na závěr jeden recept na klasickou bylinkovou směs:

 

Svazek petrželky, dna stonky majoránky, dva stonky tymiánu, citronová šťáva, olivový olej a trochu pepře

 

 

Ať Vám den krásně voní majoránkou...

Sonia

Jarní risotto s chřestem a slaninou

Moji věrní čtenáři, ale i Vy náhodní, kteří jen nakouknete a jdete o blog dále, Vám všem přeji krásné jarní svátky provoněné kvetoucími stromy a sluncem.

 

Minule jsem se zde zmínila o chřestu, a protože období chřestové sezony trvá velmi krátce přidávám ještě jeden recept a to na jemné risotto s chřestem, s touto vynikající jarní zeleninou.

 

 

 

 

Budeme potřebovat (rozpis na dvě porce)

 

250 g rýže

300 g chřestu

1 malá cibule

2 tenké plátky slaniny

1 malá cuketa

1/2 sklenky bílého vína

máslo, sůl, pepř

1,2 l zeleninového vývaru

 

 

Chřest očistíme, odkrojíme jemné špičky a dáme je vařit na pár minut do zeleninového vývaru. Do široké pánve dáme dvě lžíce másla, nadrobno nakrájenou cibulku, a na plátky nakrájený chřest a cuketu. Krátce na másle osmahneme, podlijeme vývarem a necháme dusit cca 10. min. Až se šťáva vypaří přidáme rýži, krátce orestujeme a přilijeme víno. Dále jen přiléváme vývar a za stálého míchání vaříme rýži al dente. Na závěr přidáme kousek másla, sýr parmiggiano a uvařené špičky chřestu. Necháme risotto odpočinout 2 minuty a podáváme.

 

 

 

 

Mějte se krásně... Sonia

 

 

 

 

 

 

 

 

Máta peprná

Dnes jsem zasadila další novou bylinku Mátu!

 

Tato bylinka určitě patří do zahrady, roste do výše 50 - 80 cm a je trvanlivá. Vzhledem k tomu, že se rozmnožuje jen výhonky kořenů, měli bychom si jednu rostlinku koupit u zahradníka.

Mátu můžeme pěstovat za oknem v květináči, nebo zasadit rovnou ven, do volné půdy. Výsev se provádí od dubna až do srpna, v domácích podmínkách kdykoliv. Listy máty peprné je možno sušit na zimní zásoby. Potřebuje lehkou půdu, poněkud vlhkou a dobře promísenou s rašelinou.

 

 

 

 

Jak tato bylinka chutná, není určitě tajemstvím: peprně a osvěživě. Chladivě osvěžující příchuť této  léčivé byliny je způsobena obsahem mentolu a používá se zvláště v Anglii, kde je nepostradatelným kořením klasické mátové omáčky ke skopovému masu. V naší kuchyni bychom měli máty více používat i když šetrně: čerstvých výhonků a listů do zeleninových a bylinkových polévek, do marinád pro maso, rybu a do sýrových pokrmů. Je výborná do jogurtových zálivek na salát a můžeme ji přidat i do tvarohových pomazánek a k novým brambůrkům na loupačku. Velmi krásně a zajímavě ozdobí a ochutí ovocné saláty a dezerty. Doplňuje i dezerty čokoládové.

 

Ať Vám máta krásně provoní jarní a letní dny...

Sonia

 

Quiche s chřestem

 

Chřestová sezona je tady!

 

Pokud jste ještě letos neměli k obědu či k večeři chřest, nastal čas to napravit.

Asparagus, jak zní latinský název této zeleniny, nejen skvěle chutná, ale je i zdraví prospěšný! Obsahuje  celou řadu vitamínů, spoustu vlákniny, vápník, železo a selen.

A můžeme z něj připravit spoustu skvělých pokrmů, tak například quiche nebo po domácku nazývaný slaný koláč může být vynikající jarní večeře.

 

 

 

 

Základní křehké těsto, nebo jak ve Francii říkají brisé

 

250 g hladké mouky

125 g másla

80 g studené vody

špetka soli

 

Mouku dáme do mixéru a přidáme na kousky nakrájené studené máslo a sůl. Mixujeme až nám vzniknou menší drobečky. Přendáme moukou s máslem do mísy a přidáme studenou vodu, vše rychle zpracujeme ve vláčné těsto, zabalíme do folie a necháme v chladničce odpočinout. Samozřejmě místo mixéru můžeme těsto zpracovat ručně, musíme však pracovat rychle.

 

 

 

 

Náplň

 

350 g chřestu

1 menší cuketa

100 ml mléka nebo smetany

100 strouhaného tvrdého tvarohu

4 vejce

sůl, čerstvě mletý růžový pepř

 

Chřest očistíme nakrájíme na menší kousky a dáme vařit na několik minut do osolené vody. Po uvaření ho schladíme studenou vodou. Cuketu si na struhadle nebo nožem nakrájíme na tenké plátky.

Těstem vyložíme koláčovou formu do které nalijeme našlehané vejce s mlékem, tvarohem, solí a pepřem. Povrch poklademe cuketou a chřestem, dáme péci do trouby při teplotě 200°C přibližně 20 - 25 min. Hotový slaný koláč můžeme posypat ještě tvarohem a ozdobit růžovým pepře. Podáváme vlažný.

 

 

 

 

Moc Vás zdravím s tímto jarním slaným koláčem a přeji pozitivní celý příští týden... :-)

Sonia

 

 

 

 

 



Dřevěný kostelíček

Pokaždé, když jedu okolo a dívám se na tento kostelíček mám příjemný pocit a říkám si, už jsem doma. Za ta dlouhá léta, od dětství, které jsem prožila v této lokalitě mi tato architektonická rarita přirostla k srdci.

Jestli máte rádi atmosféru těchto dřevěných kostelů, určitě se musíte vypravit na výlet do Velin na Pardubicku, kde stojí tento kostel sv. Mikuláše. Kdo zde bydlí a nebo pravidelně projíždí okolo, určitě mi dá za pravdu, že takových zachovalých skvostů u nás mnoho nenajdeme. Kostel je též doplněn o zvonici a márnici a tvoří tak jeden z nejcennějších souborů barokní roubené architektury v Čechách.

 První písemné zmínky o obci se týkají právě velinského kostela. Pocházejí z let 1350–1351 a jsou uvedeny v listinách uložených ve vatikánském archivu.

Současná stavba vznikla roku 1752 a je nádhernou ukázkou lidového barokního stavitelství. Její trámy byly sroubeny tzv. copovým stylem, to znamená, že do sebe zapadají způsobem připomínajícím cop. Jednolodní kostel má šindelovou střechu s malou věžičkou. Vybavení interiéru je zčásti barokní a za pozornost stojí například kostelní lavice nebo krásně vyřezávaná kruchta podepřená sloupy.

 

Mohutná dřevěná zvonice na kamenné podezdívce s osmiúhelníkovým půdorysem je stejně stará jako kostel, i když její základní trámová vazba možná pochází již z 2. poloviny 17. století.

Dnes tu můžete vidět největší zvon z původní čtveřice, který váží asi 15 centů. Je dílem Eliáše Stodoly z Hradce Králové z roku 1588 a pyšní se unikátním prvenstvím – zdobí ho nejstarší zvonový nápis psaný česky.  Kostel a zvonici doplňuje ještě přízemní márnice s valbovou střechou a i ta se může pochlubit něčím ojedinělým. Zde byla totiž uložena tzv. „josefínská“ rakev z osmdesátých let 18. století. Sloužila zejména při pohřbívání obětí epidemií a jejím smyslem bylo ušetřit dřevo – s její pomocí byli zemřelí spouštění do hrobu otevíracím dnem. Silný odpor obyvatel proti tomuto způsobu pohřbívání však zapříčinil, že se užívala jen krátce. Koncem 20. století byla rakev přemístěna do sakristie kostela.

 Tento malebný roubený soubor staveb je chráněný jako kulturní památka  a je krásný v každém ročním období.

Přeji krásné jarní dny  Sonia


 

Saturejka

Krásný pozdrav Vám všem!

 

Jaro je již v plném proudu, sluníčko svými paprsky zahřívá každý lísteček a to je ten pravý moment  pokračovat v povídání o bylinkách. I letos Vám dám stejnou otázku - máte již zasazeno a nebo naseto? Je nejvyšší čas. Dne jsem zasadila jednu velmi voňavou  a aromatickou bylinku a má i krásný název Saturejka.

 

 

 

 

 

Tato bylinka pochází z černomořské oblasti a z východního Středomoří. Do Evropy jí přinesli mniši kolem 9. století. Povzbuzuje chuť k jídlu a uklidňuje žaludek. Daří se jí v květináči, v balkonovém truhlíku i na zahradě. Potřebuje však kyprou humusní půdu, slunce a suché místo. Vysévá se v květnu rovnou do truhlíku nebo na zahradě. Dostanete ale koupit  malé sazeničky již předpěstované. První rostlinky se po výsevu se objevují již po dvou až třech týdnech. Roste do výše 30 -40 cm, je kopinatolistá a má růžové, bílé či fialové kvítky.

 

Zelené lístky je možné sklízet celé léto. Odřezává se nízko nad zemí, stonky se svazují dohromady a zavěšují se k sušení. V zimně se vaří celé řepíky, nebo jen suché listy.

Listy saturejky se nikdy nesmějí krájet nadrobno a přidávat jako petrželka do pokrmu protože by chutnaly hořce.

 

 

 

 

Saturejka silně aromaticky voní, pikantně a peprně chutná. Je to klasické koření do všech fazolových pokrmů. Čerstvé zelené a usušené listy jsou vhodné i do všech hrachových a čočkových pokrmů, k houbám (kromě žampionů), do masových a bramborových salátů, majonéz, nádivek do drůbeže,steaků, kotlet,  na pečené brambory, do nakládaných okurek a zeleniny v octě, ke květáku , kyselému zelí, ragu z masa a do sýrových pokrmů.

 

Mějte se krásně a ať Vám bylinky krásně rostou a voní :-)

Sonia

 

 



Bigné... Profiterole

A vše co k ním patří, šlehačka, vanilka, žloutkový krém, čokoláda, jahody...

 

 

 

 

Tyto malé nadýchané bochánky z odpalovaného těsta se rozplývají na jazyku, jsou křehké a velmi jednoduché na přípravu. Profiterole jsou vlastně naplněné bigné, sladkou našlehanou smetanou s přidáním vanilky a nebo plněné žloutkovým krémem a polévané čokoládou. Já bych řekla dezert pro každou příležitost!

 

 

 

 

Odpalované těsto

 

 80 g másla

200 ml vody

špetku soli

1 kávovou lžičku cukru

140 g hladké mouky

1/2 lžičky prášku do pečiva

3 celá vejce

 

Do kastrůlku dáme vodu, máslo, sůl a cukr, až se voda začne vařit a máslo se rozpustí přidáme mouku a za stálého míchání utvoříme hladké těsto, které se odlepí od stěn kastrůlku. Necháme vychladnou a přidáme postupně vejce.

Naplníme cukrářský kornout a na plech vyložený pečícím papírem nastříkáme malé bochánky, pečeme při teplotě 200°C 20 minut, dále snížíme na 160°C a pečeme ještě 10 - 15 minut . Otevřeme troubu a větrníčky necháme v troubě vychladnou.

Žloutkový krém

 

3 žloutky

4 polévkové lžíce cukru

3 polévkové lžíce hladké mouky

1/2 l mléka

Vejce s cukrem a moukou rozšleháme, přilijeme vlažné mléko a na mírném ohni za stálého míchání uvaříme krém, až zhoustne odstavíme a necháme vychladit.

 

Bochánky z odpalovaného těsta rozřízneme a naplníme sladkou ušlehanou smetanou nebo žloutkovým krémem.

 

Čokoládová poleva

 

300 g hořké čokolády

3 lžíce cukru

100 ml mléka

 

V malém kastrůlku zahřejeme mléko, přidáme na kousky nalámanou čokoládu a cukr. Na mírném ohni za stálého míchání necháme čokoládu rozpustit. Jestli je čokoláda ještě hustá můžeme přidat trochu mléka.

 

 

 

 

Podle chuti můžete přidat jahody či maliny. Jestli nemáte rádi čokoládu :), můžete bigné naplnit žloutkovým krémem a pocukrovat vanilkovým cukrem. V každém případě doporučuji připravit tuto laskominu den předem. Mějte se krásně  a pohodový zbytek týdne  Vám všem .

Sonia